Recenzia / Dodge RAM (2002–2008)

Dodge RAM je klasická americká série full-size pick-upů, jaká se v Evropě v podstatě nevyrábí. Tam, kde velikostí končí auta typu VW Amarok či Nissan Navarra, tam RAM začíná. Do Evropy se tato auta téměř výhradně dostávala formou individuálního dovozu a na našich silnicích patří k tomu největšímu, co zde můžete potkat, vždyť délka některých verzí prodávaných v USA může přesahovat i 7 metrů. 

Množství variant je opravdu nepřeberné, RAM se v USA nabízel v provedeních s kabinou pro trojici cestujících i s velkou kabinou Quad Cab, která se vyznačuje čtveřicí klasických dveří a opravdu bohatým prostorem pro posádku. Právě tyto verze jsou v Evropě nejčastější. Design RAM třetí generace přinesl poprvé novou, mohutnou masku rozdělenou křížem na čtyři díly, která je pro vozy RAM a Dodge v podstatě typická dodnes, kdy už užitková auta a pick-upy najdeme právě pod samostatnou značkou RAM. Auto prošlo v roce 2006 faceliftem, při kterém dostalo ještě větší přední světlomety a mírně přepracovanou masku. Po faceliftu se objevilo i provedení Mega Cab s o půl metru prodlouženou kabinou a místem pro šest cestujících a ložnou plochou o délce dva metry.

RAM má pochopitelně stále klasickou konstrukci se žebřinovým rámem a tuhou zadní nápravu, přední náprava dostala u osobních verzí 1500 nezávislé zavěšení kol, u nákladních provedení 2500 a 3500 je ovšem i tady tuhá náprava s maximální odolností a životností. RAM je vůz pro těžkou práci, jeho velká korba pojme množství nákladu a schopnost tahat těžké přívěsy je až obdivuhodná. Konkrétní přepravní kapacita záleží na provedení vozu. V každém případě je RAM velikánský automobil s horší manévrovatelností a jízdními vlastnostmi spíše srovnatelnými s nákladními vozy. Auta mají pohon zadní nápravy, nebo všech kol. Pod kapotou obřího pick-upu se může nacházet překvapivě široká paleta motorů, diesely jsou ovšem velmi vzácné, vyhrazeny totiž byly spíše pro nákladní modely vyšších řad, v osobních se dodávaly jen benzinové agregáty. Ale pro pořádek diesely zmíníme. Jde o agregáty Cummins s objemem většinou 5,9 litru, někdy 6,7 litru. Řadové šestiválce mají výkon v rozsahu od 175 do 180 kW. Základním motorem pro RAM byl šestiválec 3,7 litru s výkonem 160 kW, který je ovšem v našich končinách opět spíš vzácnějším motorem. Často se setkáme s druhou jednotkou, osmiválcem 4,7 litru o výkonu 175 nebo 220 kW, který je pro velký pick-up už dostatečně důstojným agregátem. V letech 2002–2003 se krátce pod kapotu montoval i osmiválec 5,9 litru Magnum s výkonem 183 kW. Pak převzal otěže vrcholného motoru slavný osmiválec Hemi s objemem 5,7 litru a výkonem 257 kW, a v těžších provedeních dokonce i 289 kW. V těžkých nákladních modelech se lze setkat i s osmilitrovým desetiválcem Magnum o výkonu 230 kW. Tím ovšem možnosti nekončí. Naprostou specialitou je provedení Dodge RAM SRT-10 s desetiválcem ze supersportu Dodge Viper. Jeho výkon je ohromujících 380 kW, v našich končinách je to ovšem velmi vzácné auto.

RAM patří mezi rozmáchlá americká auta, která se snaží posádku hýčkat všemi běžnými prvky. Kožená sedadla, klimatizace, výkonný audio systém, tempomat a další vymoženosti jsou tu naprostou samozřejmostí, elektronické vychytávky z moderních evropských vozů tu ovšem nečekejte.

Dodge RAM je mohutný pick-up z klasické full-size americké školy. Auto budí velký respekt už svými rozměry, ale také tvary, které evokují jeho sílu a drsný postoj. Z amerických pick-upů má RAM nejatraktivnější design s netypicky tvarovanou kapotou a blatníky.

Spotřeba paliva obřího pick-upu rozhodně není nízká, obzvlášť když uvážíme, že vznětové verze u běžných provedení neexistovaly. Velkoobjemové šesti-, osmi- a desetiválcové motory si řeknou o pořádný přísun paliva, spotřebu lze ovšem snížit přestavbou na LPG. Ta je v případě RAM dost častá, místa je tu pro vestavbu dost.

Od obrovského pick-upu nemůžeme očekávat kdovíjaké jízdní vlastnosti, RAM se chová spíš jako nákladní automobil. I přesto se docela dobře řídí, jen je potřeba být za volantem rozvážný a nehnat vůz do extrémů.

Mohutné auto ochrání při případné havárii posádku docela dobře, byť jeho konstrukce je už staršího data. RAM má ovšem téměř vždy při střetu hmotnostní výhodu, mnoho větších automobilů na našich silnicích nenajdete.

Přepravní kapacity RAM jsou ohromné. V našich končinách se většinou setkáváme s provedením Quad Cab se čtveřicí klasických dveří a místem pro posádku, za které by se nemusel stydět nejeden vůz vyšší střední třídy. RAM je hodně široký a vysoký, takže i urostlí pasažéři tu mají dostatek místa ve všech směrech. Auto může tahat velmi těžké přívěsy a jeho korba pojme objemný i těžký náklad.

Jízdní komfort limuzíny nelze od velkého pick-upu očekávat, vzhledem k hmotě a velikosti auta je ovšem posádka hýčkána docela dostatečně. Neklidnější zadní náprava je hodně daleko vzadu a posádku svou prací neruší, v kabině je klid, ticho a dostatek místa.

Provozní náklady RAM nebudou nijak nízké, snížit je lze ovšem přestavbou na LPG, která bývá u ojetých aut vcelku běžná. I tak je nutné počítat s vyššími náklady na palivo. RAM je sice velmi odolný vůz, ale vzhledem k horší dostupnosti náhradních dílů je potřeba počítat s vyššími výdaji při opravách.