Recenzia / Ford (Focus) C-MAX (2003–2010)

Ford se v roce 2003 rozhodl odpovědět na velmi úspěšné kompaktní MPV Renault Mégane Scénic. Podobně jako francouzská automobilka, i Ford se rozhodl použít osvědčenou techniku a jméno oblíbeného modelu. Velkoprostorová verze vycházející z platformy Focusu druhé generace tak nesla jméno Ford Focus C-MAX. Poté, co se automobil na trhu zabydlel, bylo spolu s faceliftem jméno změněno – označení Focus bylo vypuštěno a od roku 2007 byl model označován pouze jako Ford C-MAX. Je to součástí strategie pojmenovávání velkoprostorových modelů. Změnou jména auta se tak nenechte zmást, stále jde o tutéž generaci vozu se stejným technickým základem.

Ten přináší prostorný kompaktní vůz s komfortním interiérem a dobrými jízdními vlastnostmi. Interiér je vyroben z kvalitních materiálů a ani po letech nepůsobí nemoderním dojmem. Z hlediska vnitřního prostoru není také důvod ke stížnostem, v C-MAXu se rozhodně cestující tísnit nebudou, a to ani na sedadlech vzadu. Tady má Ford připravenu jednu specialitu – prostřední sedadlo se dá složit, zadní trochu posunout vzad a pak směrem k prostředku. Tím vzniknou opravdu pohodlná křesla s dostatkem místa ve všech směrech. Ani v pětimístném uspořádání ale cestující naříkat nebudou. K elegantnímu a praktickému interiéru se přidává i elegantní zevnějšek, který jasně reflektuje designový směr Fordu dané doby. C-MAX je možná trochu konzervativní, ale vzhled je stále elegantní a příliš nestárne.

Z počátku výroby jsme mohli pod kapotou najít dvojici zážehových a dvojici vznětových motorů. Nabídka se však postupně rozšířila. Základem je známá a spolehlivá benzinová šestnáctistovka Duratec s výkonem 74 kW (později modernější verze Ti-VCT s 85 kW), dalším stupněm je osmnáctistovka s výkonem 88 a později 92 kW a nejsilnější zážehovou motorizací je dvoulitr s výkonem 107 kW. Šestnáctistovku ovšem nemůžeme prohlásit za ideální motorizaci, oproti Focusu je C-MAX těžší a navíc se dá počítat i s větším vytížením auta. Proto je výkon auta sotva dostatečný a při vyšším vytížení už zbytečně roste jeho spotřeba. Zážehová osmnáctistovka má pro takové situace větší výkonovou rezervu a spotřeba bude v praxi velmi podobná. Spotřeba dvoulitru je už vyšší. Turbodiesely zastupuje šestnáctistovka TDCi s výkonem 66 nebo 80 kW. Osmnáctistovka dává 85 kW a nejsilnější volbou je dvoulitr s výkonem 100 kW. Z provozního hlediska je opět ideálnější motor s prostředním objemem, který vykazuje vyšší míru spolehlivosti než menší a větší sourozenci. 

Výbava Fordu C-MAX je na solidní úrovni, byť za řadu lepších prvků bylo nutné připlácet. Standard není chudý, obsahuje i elektricky ovládaná zrcátka, ale klimatizace v něm být nemusí. Dobře vybavených vozů je ovšem na trhu dostatek, takže celkově rozhodně nebudete strádat.

Ford Focus C-MAX je kompaktní MPV se vcelku konzervativním, ale elegantním designem. Jeho výhodou je, že stále působí aktuálním dojmem a nezastarává. Podobné hodnocení si vyslouží interiér, který je vyroben z hodnotných materiálů, a tak i tady převládá kladný dojem.

Nabídka vznětových motorů pro C-MAX je bohatá a ani mezi ojetými vozy nejsou turbodiesely ničím vzácným. Jejich spotřeba se drží v nízkých mezích v podstatě bez ohledu na úroveň výkonu – s ním roste jen málo. Trochu jiná je situace u benzinových motorů – spotřeba nejslabší šestnáctistovky často v praxi dosahuje té u silnější osmnáctistovky. U dvoulitru už je potřeba počítat s vyššími nároky na palivo.

Focus C-MAX stojí na podvozkové plošině klasického Focusu, takže se může pochlubit velmi dobrými jízdními vlastnostmi. Přesto se ve třídě najdou i lépe jezdící kompaktní MPV. Zvláštností C-MAXu je ovšem fakt, že se dá sehnat i se sportovním podvozkem, který jízdní vlastnosti zlepší a přitom nemá tak výrazný dopad na jízdní komfort.

První kompaktní MPV od Fordu získalo v nárazových testech Euro NCAP čtyři hvězdičky z pěti možných. Auto má dobrou bezpečnostní výbavu a dodnes patří k solidně bezpečným vozům své kategorie. Na bezpečí se podílí i dobré jízdní vlastnosti C-MAXu.

Ford Focus C-MAX je praktický automobil s velmi dobrou variabilitou interiéru. Ačkoli možná hodnoty objemu zavazadlového prostoru nebo množství odkládacích prostor nedosahují úrovně konkurence, není si nač stěžovat. Zavazadlový prostor má objem slušných 460 litrů, po sklopení sedadel až 1620 litrů. Radost může trochu kazit složitější manipulace se sedadly při jejich vyjímání, to ovšem nebude příliš často potřeba.

Rodinná MPV jsou typicky komfortně naladěna a C-MAX není výjimkou, byť jej lze sehnat i ve verzi s tužším podvozkem. Je to pohodlný rodinný vůz s velmi pohodlnými sedadly a dostatkem místa pro posádku. Obzvláště komfortní dovede být čtyřmístná konfigurace interiéru, která vznikne složením zadního prostředního sedadla a posunem těch bočních. Interiér je navíc tvořen kvalitními materiály, které zlepšují dojem z pobytu uvnitř.

Ford C-MAX se řadí k nadprůměrně spolehlivým vozům, navíc vzhledem k jeho oblibě není problém sehnat dostupné náhradní díly z druhovýroby. Ani servisní práce se neprodraží. Totéž v podstatě platí i pro náklady na palivo, trochu ostražití musejí být jen ti, kdo hledají zážehový model.

Focus C-MAX byl už od svého uvedení na trh jedním z nejoblíbenějších modelů v segmentu kompaktních MPV. Výběr ojetin je proto velmi slušný a ceny se již propadly do velice lákavých mezí. Nejrozšířenější motorizací je naftová šestnáctistovka, u které se během let projevila řada slabin. Právě mezi nejlevnějšími kusy číhá mnoho nastražených pastí s ucpanými či vyřezanými filtry pevných částic, s opotřebenými dvouhmotovými setrvačníky nebo s turbodmychadly těsně před smrtí. Vyplatí se porozhlédnout se spíše po robustnějším 1,8 TDCi nebo si ušetřit veškeré budoucí trápení a rovnou vybírat mezi bezproblémovými benzinovými variantami. Čím C-MAX vyčnívá nad konkurencí, jsou především dobré jízdní vlastnosti. Navíc cenový rozdíl oproti obyčejnému Focusu je zanedbatelný, a tak prakticky není důvod nedopřát si vzdušnější a praktičtější interiér s vyjímatelnými zadními sedadly.